|
|
Mikrodomény ve sladkovodním sedimentu jako řídící faktor biogeochemických procesů
Duchoslav, Vojtěch ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Na přirozené arsenové anomálii v Mokrsku dochází k bioprecipitaci realgaru (As4S4) v potočním sedimentu. Rozsah tohoto jevu je světově ojedinělý. Předcházející práce prokázala schopnost mikroorganismů uvolňovat arsen z pevných fází do roztoku a také jejich schopnost respirativní redukcí produkovat sulfidickou síru a i trojmocný arsen, tedy prekurzory realgaru. Zároveň ale vyvstaly zásadní otázky ohledně mechanismu rážení realgaru, neboť se nikdy nepodařilo naměřit chemicko-fyzikální podmínky, které by jeho krystalizaci umožňovaly. Pro pochopení funkce systému byly chemicky a mikrobiologicky analyzovány půdní profily do hloubky cca 120 cm. Tento rozsah zahrnuje oblast kolísání hladiny spodní vody. Podařilo se nám rozeznat šest odlišných domén, které reprezentují prostředí od povrchové půdy po anoxický sediment obsahující dřevo inkrustované realgarem. Srovnání fylogenetické disimilarity ukázalo, že komunity domén tvoří navzájem převážně distinktní klastry, což svědčí o rozdílných podmínkách a procesech, které zde probíhají. Inkubační (mikrokosmové) experimenty ukázaly, že bioprecipitace realgaru in vitro je možná a vyžaduje omezení mikrobiální aktivity v roztoku a jeho striktní lokalizaci do dřevní hmoty či na její povrch. Pokud je nám známo, je tato práce vůbec prvním případem úspěšného biogenního...
|
|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
|
|
Mikrodomény ve sladkovodním sedimentu jako řídící faktor biogeochemických procesů
Duchoslav, Vojtěch ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Na přirozené arsenové anomálii v Mokrsku dochází k bioprecipitaci realgaru (As4S4) v potočním sedimentu. Rozsah tohoto jevu je světově ojedinělý. Předcházející práce prokázala schopnost mikroorganismů uvolňovat arsen z pevných fází do roztoku a také jejich schopnost respirativní redukcí produkovat sulfidickou síru a i trojmocný arsen, tedy prekurzory realgaru. Zároveň ale vyvstaly zásadní otázky ohledně mechanismu rážení realgaru, neboť se nikdy nepodařilo naměřit chemicko-fyzikální podmínky, které by jeho krystalizaci umožňovaly. Pro pochopení funkce systému byly chemicky a mikrobiologicky analyzovány půdní profily do hloubky cca 120 cm. Tento rozsah zahrnuje oblast kolísání hladiny spodní vody. Podařilo se nám rozeznat šest odlišných domén, které reprezentují prostředí od povrchové půdy po anoxický sediment obsahující dřevo inkrustované realgarem. Srovnání fylogenetické disimilarity ukázalo, že komunity domén tvoří navzájem převážně distinktní klastry, což svědčí o rozdílných podmínkách a procesech, které zde probíhají. Inkubační (mikrokosmové) experimenty ukázaly, že bioprecipitace realgaru in vitro je možná a vyžaduje omezení mikrobiální aktivity v roztoku a jeho striktní lokalizaci do dřevní hmoty či na její povrch. Pokud je nám známo, je tato práce vůbec prvním případem úspěšného biogenního...
|
|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
host ::
RSS.